5. 11. 2014

Chodovské zvony

Zvon Jan Vilém (1658)
V roce 2017 si budeme v Chodově připomínat hned dvě významná výročí.  Bude to 340 let od narození Franze Flamina von Plankenheim, fundátora chodovského kostela a posledního mužského člena svého rodu, a 100 let od rekvizice zvonů z kostela sv. Vavřince pro potřeby c.k. válečné mašinérie.

Zvony provázejí lidstvo po tisíciletí. V českých zemích máme první historické zmínky o zvonech z devátého století a od třináctého století jsou už zvony pevnou součástí veřejného prostoru.  Kromě liturgických účelů (svolávání na mši a zvonění během ní) sloužily zvony jako oznamovatel významných okamžiků. Pokud hořelo, zemřel někdo z farníků, blížil se nepřítel, udála se významná událost (zemřel panovník, byl zvolen papež) – to vše oznamovaly obyvatelům zvony. V dobách klidu pak zvony svým zvoněním dělily den na časové úseky (zvonění klekání ráno, v poledne a večer). V dobách císaře Josefa II. pak bylo nařízeno, aby měla každá obec vlastní zvoničku – zvon byl symbolem ochrany a pokoje. Lidé měli proto ke zvonům zvláštní vztah – zvony dostávaly jména a lidé jim přisuzovali nadpřirozené síly.